Korupce - Ekonomie vs. mýty

Korupce je slovo nabité emocemi. Je nabité spravedlivým rozhořčením, jehož nositel ve svých očích vypadá poctivěji a zásadověji. Za této atmosféry není jednoduché podívat se na fenomén korupce střízlivě, analyticky, chladně logicky. Přesto se o to dvojice mladých ekonomů - Pavel Ryska a Jan Průša - pokusila. Jejich dílo „Korupce - ekonomie vs. mýty“ je přínosné tím, že autoři na fenomén korupce použili deskriptivní ekonomické instrumentárium, zbavené hysterického emočního a moralistního balastu. Kniha se ptá, co je korupce, čím se liší korupce v soukromém a veřejném sektoru, jak bojovat či nebojovat s korupcí. Diskutuje dobývání rent v politice, dotýká i měření korupce a nahlíží na korupci z pohledu behaviorální ekonomie a psychologie. Vzrušující publikace, která by neměla chybět v knihovně žádného ekonoma, novináře, ani zájemce o veřejné dění. V části A uveřejňujeme texty ze semináře "První československá ústava – 90 let poté" z 23. února 2010. Eva Broklová z Masarykova ústavu Akademie věd ČR ve svém příspěvku zajímavě srovnávala demokratické ústavy ČSR, Německa a Rakouska. Emeritní rektor Univerzity Karlovy Karel Malý interpretoval ústavní listinu jako rozchod s ústavně-právní kontinuitou a tradicí rakouské ústavnosti. Profesor Právnické fakulty UK Václav Pavlíček zasazuje ústavní listinu do vývoje československé státní ideje. Profesor Filozofické fakulty UK Jan Rychlík se zabýval historickými souvislostmi této první československé ústavy. V části B otiskujeme další zajímavé doplňkové texty. Přetiskujeme úryvek ze třetího dílu "Budování státu", kde Ferdinand Peroutka popisuje průběh jednání o československé ústavě. Profesor Právnické fakulty Jan Kuklík popisuje přípravu a přijetí prozatímní ústavy z 13. listopadu 1918. Jan Bárta z Ústavu státu a práva Akademie věd analyzuje pravomoci prezidenta republiky v tehdejší československé ústavě. Petr Wawrosz z Vysoké školy finanční a správní zkoumá ekonomická ustanovení a aspekty této československé ústavy. Publicista Jan Zeman dává do kontrastu demokratickou československou ústavu a právní praxi současné Evropské unie. V části C přinášíme kompletní text zákona č. 121/1920 Sb. ze dne 29. února 1920, kterým se uvozuje Ústavní listina Československé republiky. Výročí vzniku československé ústavy stojí za to připomínat, protože touto ústavní listinou byly položeny základy nového státu a vymezeny ústavní meze jeho fungování. Byla založena naše parlamentní demokracie, na niž můžeme být dodnes hrdí. Fakt, že československá demokracie vydržela ve střední Evropě tváří v tvář nacistickému nebezpečí tak dlouho, svědčí o jejích pevných ústavních základech. Věřím, že sborník najde pozorné čtenáře. Václav Klaus V Praze, 3. 5. 2010