Středomoří v dějinách

Středomoří bylo vždy dynamickým regionem, ve kterém docházelo k setkáváním nebo střetům náboženství, říší, národů či etnik. Přední čeští a slovenští historici, arabisté, islamologové a orientalisté v knize zkoumají, na území vymezeném Irákem a Granadou, dynamiku těchto dějů od středověku až po současnost. I když se jednalo o velmi rozsáhlé teritorium, lze zde vysledovat velké množství společných prvků. Především velký vliv nejvyšších elit a značnou podobnost jejich struktury, jednání a politického zapojení v rámci arabských států. Zdeněk Beránek si tohoto prvku všímá na situaci Alžírska posledních dvaceti let a Jaroslav Bureš na území Palestinské samosprávy. Událostem v národnostně nebo nábožensky různorodých zemích se věnují Karol Sorby ml. v případě dodnes citlivé kurdské otázky v Iráku a Karol R. Sorby v Libanonu po občanské válce v roce 1958. Josef Ženka rozplétá kontury působení a intrik žen v nasrovské Granadě a Václav Drška ukazuje na složitost vztahu křesťanského Burgundska s Normany, Maďary a Saracény. Jan Zouplna kriticky hodnotí židovskou kolonizaci Osmanské a mandátní Palestiny. Náboženské problematice a vztahu islámu s ostatními náboženstvími v rané epoše mamluckého Egypta se věnuje Daniel Boušek, který svou studii doplnil překladem arabského propagandistického spisku proti židům a muslimům. V části věnované islámu se Bronislav Ostřanský soustředí na otázku moderního apokalyptického písemnictví a Gabriel Pirický přehledně zpracovává vývoj a teze politické teorie klasického islámu. František Ondráš osvětluje, jakým způsobem lze v moderní arabské literatuře psát o Alexandrii, jedné z nejvýznamnějších metropolí Středomoří v minulosti. Na závěr Petr Zemánek na základě moderních jazykových korpusů klasického i moderního arabského jazyka analyzuje termín nacionalismus a ukazuje, jaké možnosti tento materiál přináší. Tradice české orientalistiky na Univerzitě Karlově sahají až do poloviny 19. století. Prof. PhDr. Eduard Gombár, CSc. (*1952), jedna z nejvýznamnějších postav současné arabistiky a historiografie islámských zemí, v ní na půdě filozofické fakulty pokračuje již více než 35 let. V současnosti působí jako ředitel Ústavu Blízkého východu a Afriky, kde vychoval mnoho žáků, napsal několik monografií a desítky odborných článků. Tato kniha je poctou jeho žáků, kolegů a přátel k životnímu jubileu. Obsahuje též autorovu bibliografii.