Příběh, který prožívali hazardní hráči v době normalizace. Jsou to vlastně dvě knihy v jedné - "příběh zvenčí", který je psán konceptuálním etnografickým jazykem a věnuje se teorii, a "příběh zevnitř", který je beletristicky popsanou poutí hazardního hráče jeho světem v květnu roku 1972.
Kniha je upravenou disertací, kterou autor obhájil na Fakultě humanitních studií UK. Věnuje se marginálním skupinám a jejich vztahu k většinové společnosti, reprezentaci peněz a pojmům jako "habitus" "pole" nebo "synchronicita". Knihu doplňuje Lexikon sázkařského argotu.