Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu

V současném sociálně vědním výzkumu se objevují dva krajní přístupy, které jsou zakotveny v protichůdných epistemologických pozicích. První je znám jako „hypoteticko-deduktivní“, také „pozitivistický“, a odpovídá kvantitativní výzkumné strategii a používání osvědčených matematicko-statistických postupů. Druhý přístup je „induktivní“, označovaný též jako „interpretativní“, a odpovídá mu kvalitativní výzkumná strategie. Jako „integrovaný výzkum“ či „integrovaná strategie“ se zpravidla implicitně chápe kombinace výše uvedených tradičních výzkumných strategií. Autorka této knihy však za integrovaný výzkum považuje takové zkoumání, které je založeno na interakci a systemické dynamice. V knize rozebírá vztah kvantitativního a kvalitativního výzkumného přístupu a jejich vyhodnocování. Stěžejními otázkami pro ni je, jak může věda přistoupit k sociálním jevům a jak lze harmonizovat kvalitativní a kvantitativní výzkumné postupy v přístupu, který je nazýván integrovaný. V prvních třech kapitolách knihy (a s nimi souvisejících přílohách) se věnuje rozboru přínosů a nedostatků kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu a dokumentuje potřebnost integrovaného přístupu, který je rozebírán v kapitole čtvrté. V páté kapitole představuje integrovaný přístup na řešených úlohách. V některých z nich využívá matematickou metodu LINDA a možnost jejího využití ve vědecké práci. Využití této metody není omezeno jen na sociálně vědní výzkum - je aplikovatelná například i v biologii, genetice atd. Tomu také odpovídá autorčin výklad i zvolená podoba příloh. Je možno udržet kontakt s měnící se realitou přímo na poli empirického výzkumu? Lze rozkrýt situace, v nichž se „něco jiného říká a něco jiného dělá“? Co to jsou „data“? Opravdu se mohou data „sbírat“? Jak lze chápat nestrannost ve výzkumných interakcích? Umíme v kvalitativních výzkumech odložit kvantitativní myšlení?