Velká dramata - obyčejné životy

Jak žili lidé na českém venkově během prvních pěti let po pádu komunismu? Jak se jejich životy změnily? Jak sami interpretují transformační procesy, jichž byli svědky, a jak jim rozumějí? Jakou roli při utváření jejich životních strategií hrála místní kultura a život místní komunity? Autorka této studie se inspirovala jak tradičními antropologickými výzkumy komunit (community-studies), tak analýzou diskursu a teoriemi modernity. V této knize zkoumá důsledky, jaké měla společenská změna, kterou přinesl rok 1989, pro lidi žijící ve dvou odlišných venkovských oblastech - v jižních Čechách a na jižní Moravě. Analyzuje procesy transformace v zemědělství a v životě venkovského společenství, prozkoumává aspekty změny a kontinuity v biografických sebeprezentacích a pojednává o rétorických rysech místního diskursu týkajícího se transformace. Studie představuje současně pohled zevnitř a zvnějšku. Pohled zevnitř se zakládá na materiálu z dlouhodobého terénního výzkumu a intenzivní participace na životě zkoumaných vesnic. Pohled zvnějšku je pohledem cizinky - norské sociální antropoložky, která byla během uplynulých 12 až 13 let zapojena do výzkumu českého venkova. V Čechách autorka působila v letech 1990-1991 a 1993-1995. Haldis Haukanes vystudovala obor sociální antropologie (1992) a o sedm let později v něm získala doktorát na Katedře sociální antropologie Univerzity v Bergenu (Norsko). V současné době je vědeckou pracovnicí této katedry a zároveň působí v Centre for Women´s and Gender Research na Univerzitě v Bergenu.