Kniha patří bezesporu ke klasickým, základním psychoanalytickým textům. Dcera S.Freuda, zde zřetelně dokládá, že ve skutečnosti bylo vždy předmětem zájmu psychoanalýzy Já a jeho poruchy – přičemž zabývání se nevědomím sloužilo obnově Já a jeho funkcí. Autorka se v této knize věnuje prostředkům, ktými se Já brání nelibým stavům a úzkosti a kterými se pokouší zvládat impulzivní jednání a afekty.