Výkon práce a faktory, které ji upravují, mají mezioborový a vícerozměrný charakter. Schopnost poskytovat pracovní výkon nebo pracovní efektivitu vždy představuje určitý podíl lidské práce, času a produkční hodnoty. V širším kontextu, čím účinnější pracovník, tím lépe se dokáže přizpůsobit obsažené profesi, pracovní pozici a rolím v pracovním procesu. Kromě toho jsou nezbytné ekonomické, kontrolní a organizační podmínky k zajištění dokonalé lidské výkonnosti v podniku. Pro dosažení žádoucích parametrů výkonu práce je důležité, jaká je strategie společnosti a jak je nastaven systém řízení a firemní kultura. Pokud je v obchodních procesech něco „špatného“, vede to ke konfliktům, nespokojenosti zaměstnanců, jejich demotivaci, což se nakonec projevuje nízkou produktivitou práce. Investice do lidského kapitálu ve společnosti, zejména do oblasti rozvoje a vzdělávání zaměstnanců, jsou důležitým faktorem systematické podpory výkonu práce. Na jedné straně procesy vzdělávání a učení rozhodně podporují pracovní výkon, na druhé straně tyto procesy nejsou všemocné. Má-li být praktické rozhodování v podnicích zaměřeno na podporu výkonu práce, mělo by být založeno na hodnotě lidských zdrojů, pokud jde o znalosti a pracovní kompetence zaměstnanců. Měl by být zaměřen na konkrétní činnosti a procesy, jako je výběr vhodných zaměstnanců, hodnocení a odměňování, budování profesionálních dopravců, jakož i vhodná kombinace těchto postupů. Přitom je třeba vědět, že zaměstnanci v podnicích jsou na svou práci lépe připraveni, než tomu bylo v minulosti. Také se mění hodnotový systém zaměstnanců a jejich profesní ambice a nároky na životní styl rostou. Stále větší množství osobních věcí je upraveno zákonem nebo se stává předmětem kolektivních pracovních smluv.Struktury pracovních vztahů se komplikují a řízení pracovního výkonu je v současném právním prostředí stále složitější. Efektivita práce člověka není jen odrazem schopnosti lidí pracovat „tvrdě“, jak to vidíme hlavně v průmyslu, výrobě, těžbě nerostů atd. Studie zabývající se automatizací, robotizací nebo digitalizací průmyslu nebo chemizací a automatizací zemědělství vykazují zvýšení produktivity práce. Ve smlouvě vidíme například turistický průmysl. V řadě pracovních činností v této oblasti se nic nezměnilo. Mnoho lidí musí vařit, umývat nádobí, čistit, čistit lodě, řídit kabiny atd. Jedná se o práce, na kterých se tráví mnoho hodin a pracovní výkon je stejný jako před mnoha lety. Schopnost jednotlivce, úroveň jeho pracovního výkonu je ovlivněna nejen jeho vzděláním a zkušenostmi, ale také technickými a technologickými zařízeními jeho pracoviště. Tyto faktory jsou mnohokrát rozhodujícím faktorem v soutěži výrobních a servisních podniků. Problematikou pracovní efektivity je velmi aktuální i velmi technická část procesu řízení. Najít takový koncept, který by pokrýval všechny faktory a komponenty v oblasti lidské účinnosti, je velmi obtížný úkol. Kromě toho je třeba zdůraznit, že každá odborná činnost nebo pracovní činnost je velmi specifická, a proto je obtížné dát jednu konkrétní instrukci, jak měřit a hodnotit pracovní efektivitu. Prosperita a efektivita společností jsou klíčovým faktorem a kotvou v podmínkách současné ekonomické a sociální nestability. Hlavním účelem této publikace bylo představit základní model procesu řízení výkonu práce na lidech, který by byl založen na identifikaci hlavních (rozhodujících) faktorů ovlivňujících skutečnou výkonnost zaměstnanců v podnikovém prostředí." Jaroslav Mužík, autor