Tajemství Viléma Storitze

Tajemství Viléma Storitze (1910, Le secret de Wilhelm Storitz) je vědeckofantastický román francouzského spisovatele Julese Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Děj románu je neurčitě datován do 2.poloviny 18. století do doby vlády rakouské císařovny Marie Terezie a odehrává se v tehdy maďarském městečku Ragz, ležícím dnes na území Srbska asi třicet kilometrů od Noveho Sadu. Sem přijede z Paříže na svatbu svého bratra, portrétisty Marka, inženýr Henri Vidal. Budoucí štěstí novomanželů má však v úmyslu zničit zlosyn Vilém Storitz, syn zemřelého věhlasného zhořeleckého alchymisty Otty Storitze. Miluje totiž Markovu nevěstu Myru Roderichovou, která jej odmítla, a chce se jí zmocnit za každou cenu. Po svém otci zdědil recepturu na kapalinu, jejíž požití učiní člověka neviditelným, protože mění povahu světla procházejícího tělem. Účinek této řídké tekutiny žluté barvy je trvalý, pokud není požita druhá látka, která působnost první zruší. A právě tento vynález Vilém Storitz zneužije k tomu, aby sňatku snoubenců zabránil.