Psychologický román, v němž autorka, mladá lékařka, řeší závažnou společenskou otázku: zda totiž lékař má právo bez závažných zdravotních, sociálních nebo eugenických příčin zničit zárodek v lidském těle. Příběh, vyprávěný retrospektivně v rámci jedné noci, vrcholí dramaticky smrtí mladé ženy, u níž měl být nedovolený zákrok proveden. Tragický účin je zvýšen tím, že nešťastná oběť je v blízkém příbuzenském a citovém vztahu k oběma medikům, kteří se podjali provedení pokoutního, v tomto případě vražedného činu. S oběma neodpovědnými mediky ostře konstrastuje starý lékař Ruth, hájící důsledně humanistické poslání medicíny. Hlavní význam románu je v přesvědčivém zdůraznění ethické náročnosti zdravotnické práce.