Pěstování trav na semeno má v českých zemích stoletou tradici. Prvopočátky lze sice hledat v jižních Čechách na statku prof. Holého, ale ke skutečnému rozmachu této činnosti došlo až zásluhou Výzkumné stanice travinářské v Rožnově pod Radhoštěm. Zejména její dva stěžejní předváleční pracovníci – Ing. Dr. Ladislav Brada a Ing. Dr. Josef Demela dovedli oslovit prvé odvážlivce k pěstování dosud nezvyklých plodin – lipnice bahenní, trojštětu žlutavého, jílku vytrvalého a dalších trav. A co více – travičky, jak jim začali valašští pěstitelé brzy říkat – se relativně brzy začaly pěstovat na několika tisíci hektarech. Přinesly především moravským rolníkům tolik potřebné finance na zvelebení jejich hospodářství. Ve čtyřicátých letech minulého století jsme se stali jedním z největších vývozců osiva trav v Evropě. Travní semenářství prošlo, podobně jako ostatní obory, složitým vývojem. Od namáhavé ruční práce, komplikované sklizně a úpravy osiva k dnešnímu, takřka plně mechanizovanému procesu. Ale i ten má své problémy. Oba travinářští pionýři – Brada i Demela – zasvětili travám celý svůj dlouhý život. Byl skoro tak složitý, poznamenaný mnoha zvraty, jako travinářství samo.