Měsíčník obsahuje aktuální příspěvky doplněné o příklady z praxe a aktuální judikaturu. Je rozdělen na rubriky: Aktuálně, Pracovní právo, Chyby a pokuty, Judikatura, Pracovní cesta, Automobil v podnikání, Odvody, Veřejná správa, Vzory smluv, Výdaje zaměstnavatele, Vedoucí pracovník …
- Změny ve zdanění dohod o pracovní činnosti
- Jak a kdy čerpat dovolenou z roku 2022
- Jak správně sestavit harmonogram směn
- Změny v právní úpravě bolestného
- Nové firemní předpisy zaměstnavatele v roce 2023
- Příspěvky zaměstnavatele na ošacení zaměstnancům
- Praktické dopady rozdílu mezi splatností mzdy a termínem její výplaty
- Zdravotní pojištění – když zaměstnanec nastupuje do zaměstnání
- Software v účetnictví vybraných účetních jednotek
- Zákaz kouření ve školách a praxe
Změny ve zdanění dohod o pracovní činnosti
Pokud poplatník učiní prokazatelně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, zdanění odměny z dohod probíhá vždy podle § 38h odst. 1 ZDP, a to bez ohledu na výši odměny z dohody. Plátce daně (zaměstnavatel) vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.
Jak a kdy čerpat dovolenou z roku 2022
Zaměstnavatel je povinen určit nástup dovolené do konce kalendářního roku, v němž právo na ni vzniklo. Výjimka platí pro situace, kdy v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance (např. dočasná pracovní neschopnost) nebo naléhavé provozní důvody. Je proto na zaměstnavateli, aby zajistil splnění uložené povinnosti a sestavil plán dovolených tak, aby dovolená mohla být vybrána do konce příslušného kalendářního roku. Výjimky z určení nástupu dovolené zaměstnavatelem jsou tehdy, jestliže zaměstnankyně (případně zaměstnanec) o ní požádá po skončení mateřské dovolené (§ 217 odst. 5 ZP) nebo jestliže zaměstnavatel neurčí nástup dovolené z roku 2022 a v tomto případě ani do konce června 2023 (§ 218 odst. 4 ZP).
Změny v právní úpravě bolestného
Nařízení vlády změnilo výši bodu a stanovilo, že hodnota bodu činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění.