DÚVaP č. 5-6 / 2023 - Technické zhodnocení majetku a ZDP

Technické zhodnocení hmotného majetku definuje zákon o daních z příjmů v § 26. Technické zhodnocení vymezují i účetní předpisy, pro podnikatele jde o vymezení uvedené ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. Více k problematice se dozvíte v příspěvku Technické zhodnocení majetku a ZDP. Příspěvek Odměňování za práci se zabývá aktuální a komplexní úpravou odměňování, jak je obsažena v zákoníku práce a v dalších pracovněprávních předpisech, zejména v nařízeních vlády. Protože do mzdově právní oblasti patří i úprava průměrného výdělku a srážek ze mzdy, uvádíme výklad i k těmto oblastem. V příspěvku Soukromé právo v podmínkách zdravotního pojištění Vám přinášíme nejdůležitější změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2023, kdy přijaté změny ovlivnily placení pojistného u všech plátců pojistného. Sociální pojištění obsahuje - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Veřejnému zdravotnímu pojištění podle českých předpisů podléhají osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR (bez ohledu na jejich státní občanství) a osoby, které na území ČR nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR (je nutné však respektovat skutečnosti související s členstvím ČR v EU). Technické zhodnocení majetku a ZDP Pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, položka „Stavby" a položka "Hmotné movité věci a jejich soubory" dále obsahuje technické zhodnocení, a to od výše ocenění stanoveného v § 47 odst. 4: a) majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona o účetnictví, b) drobného hmotného majetku. Jedná se o samostatně účtované technické zhodnocení, které nezvyšuje vstupní cenu hmotného majetku, např. jde o technické zhodnocení staveb, které provedl a odpisuje nájemce. Dále pak o samostatně účtované technické zhodnocení samostatných movitých věcí, které jsou drobným majetkem, tj. neodpisovaného majetku. Odměňování za práci, srážky ze mzdy Úprava obecných ustanovení o mzdě, platu, odměnách z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, ustanovení specifických pro mzdu, plat, odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, mzdu nebo plat při výkonu jiné práce, odměnu za pracovní pohotovost a dále úprava společných ustanovení vztahujících se k podmínkám splatnosti a výplaty mzdy, platu, odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odměny za pracovní pohotovost, včetně provádění srážek z příjmu z pracovněprávního vztahu je soustředěna v části šesté zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále ZP), počínaje § 109. Soukromé právo v podmínkách zdravotního pojištění Základní právní úpravu zdravotního pojištění představují zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Z právní úpravy českého systému veřejného zdravotního pojištění vyplývají práva a povinnosti i pro občany – osoby s trvalým pobytem na území České republiky. Zákonná úprava zdravotního pojištění nemůže v českém ekonomicko-podnikatelském prostředí fungovat izolovaně, ale je v mnoha případech navázána na související právní normy. Jaké změny přinesla novela zákona od 1. ledna 2023? Sociální a zdravotní pojištění Sociální pojištění obsahuje - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné na sociální zabezpečení se dále člení na pojistné na důchodové pojištění a na pojistné na nemocenské pojištění. Kdo je považován pro účely sociálního pojištění za zaměstnance a kdo za zaměstnavatele? Jaké jsou podmínky účasti na důchodovém a nemocenském pojištění? Při používání příslušných pojmů je vždy nutné respektovat definice, které jsou používány daným právním předpisem. Pojem „zaměstnanec“ definovaný pro účely zákoníku práce tudíž nemusí být shodný se stejným označením, které používá jiný právní předpis. Z tohoto důvodu je vhodné si přesně vymezit, jak chápat pojem „zaměstnanec“ z pohledu právních předpisů upravujících oblast zdravotního pojištění.