Což se podívat na několik prvních desetiletí 19. století poněkud jinak? Pohledem mladších šlechtických sourozenců, kteří v hledáčku historiků stávali zpravidla ve stínu svých starších bratří? Pohledem prvních balneologů, kteří se právě v tomto období stávají klíčovými postavami a spirity agens západočeských lázní? A což přiblížit poslední věci (urozeného) člověka prostřednictvím dosud nevyužívaných pramenů, úmrtních oznámení? Nebo se podívat na méně známou část Pražského hradu, která se od října 1832 do května 1836 stala dočasným azylem francouzského emigrantského dvora? A jaký cíl mělo, v prostředí tradičních, starých, ba nejvýše postavených elit, cílené zachycení změn, k nimž v tomto období docházelo ve všech oborech lidské činnosti, ve všech oblastech lidského bytí? Změn, které jim mohly být proti mysli? Na tyto otázky hledá publikace Modrá krev v občanském století odpověď.