Jizerský coniac (HG rajon 4420)

V období 2010–2016 řešila Česká geologická služba projekt Rebilance zásob podzemních vod, zahrnující 1/4 území České republiky, v jehož rámci byly stanoveny přírodní a využitelné zdroje podzemní vody včetně podmínek jejich využití pro kompetentní orgány státní správy. S použitím moderních i klasických metod zahrnujících geofyzikální měření, vrtný průzkum, stanovení doby zdržení vody v horninách, chemické analýzy podzemní a povrchové vody, hydrologická měření atd. byly aktualizovány geologické a hydrogeologické poměry hodnocených hydrogeologických rajonů (v rozsahu příslušného hydrogeologického rajonu dle vyhlášky č. 5/2011 Sb.). Na základě hydrologického a hydraulického modelu včetně dlouhodobých režimních měření hladin podzemní vody byly stanoveny přírodní zdroje podzemní vody v rajonu pro referenční období 1981–2010 s 50% zabezpečeností. Využitelné zdroje podzemní vody byly spočítány na úrovni 95% zabezpečenosti tak, aby byl zachován minimální zůstatkový průtok vodních toků pro hydrogeologický rajon, odběry podzemní vody nebyly zasaženy zvláště chráněné vodní terestrické ekosystémy a zároveň byl zajištěn udržitelný stav přírodních zdrojů podzemní vody. Na základě průzkumných prací proběhla také revize hranic hodnoceného rajonu včetně návrhu jejich případné úpravy. Hydrogeologický rajon 4420 o rozloze 152 km2 je součástí svrchní vrstvy v rajonizaci (Olmer et al. 2006, podle vyhlášky č. 5/2011 Sb.) společně s vrstvou kvartérních akumulací. HGR 4420 tvoří stratigraficky definované svrchnoturonské a coniacké „patro“ geograficky ležící uvnitř HGR 4430 a odpovídající kolektoru D ve smyslu Herčíka et al. (1999). Pískovce kolektoru D se nacházejí v řadě erozí izolovaných výskytů, z nichž tři na levém břehu Jizery mají praktický význam. Hranice kolektoru D jsou dány nulovou mocností pískovců na okraji jednotlivých výskytů. Pod bází kolektoru jsou nepropustné až polopropustné vápnité jílovce a slínovce teplického až březenského souvrství, které představují podložní izolátor kolektoru D. O lokální netěsnosti tohoto izolátoru (dané místním snížením mocnosti) svědčí průběh hydroizopiez kolektoru C naznačující, že jediným způsobem jeho dotace je přetékání podzemních vod z nadložního kolektoru D. Formát A4, pevná vazba, 136 s., 1. vyd.