Ve 20. dílu Erbovní mapy navštívíme hrady, zámky a tvrze, které stojí či stály v rovinaté krajině Hané, protékané řekou Moravou. Pomocí erbů jsou zde představeni jejich stavebníci z řad šlechty či církevních a světských institucí. Značný vliv a význam má v této oblasti olomoucké biskupství a arcibiskupství, do jehož majetku patří několik významných zámků – Kroměříž, Vyškov a další. Ze starých šlechtických rodů, které ze svých sídel vládly v tomto kraji, jsou zde zmíněni především páni z Cimburka, ze Šternberka, z Kravař, z Pernštejna z Ludanic či z Lichtensteina. A pak tu máme celou řadu drobných zemanů a rytířů, jejichž tvrzičky jsou dávno rozpadlé v prach, nebo se při troše štěstí proměnily v zámky. Z množství památných staveb zobrazených v této knize vyniká „starobylý“ hrad Bouzov, sídlo řádu německých rytířů přebudované na přelomu 19. a 20. století v pseudogotickém slohu. Pohádkový hrad nás přenáší do časů, kdy rytíři měli své erby, kdy lesk a noblesa panských sídel se po staletí proměňovaly s novými a novými generacemi rodů od slavného vzniku velkolepých staveb, až po jejich úpadek a zkázu. Pestré barvy erbů jejich majitelů prostupují celou touto knihou.