František Sammer (1907–1973) spolupracoval v době mezi dvěma světovými válkami s velkými osobnostmi a vizionáři moderního hnutí. Kniha představuje kariéru zapomenutého českého architekta pomocí jeho fotografické sbírky z let 1931–1939, kterou Martina Hrabová v roce 2016 objevila v ášramu Šrí Aurobinda v indickém Pondicherry. Soubor doposud neznámých a nepublikovaných fotografií vznikal v napojení na pařížský ateliér jednoho z největších architektů 20. století – Le Corbusiera. Sammer zde v nejužším okruhu spolupracovníků působil dva roky. Po odchodu z Paříže se podílel na velkých projektech v Sovětském svazu a posléze v Japonsku a v Indii. S přáteli ze slavného ateliéru však zůstal ve spojení prostřednictvím korespondence a vzájemných návštěv. S jejich pomocí také uskutečňoval své cesty. Většina fotografií v Sammerově sbírce nebyla určena ke zveřejnění, sloužily zejména k zachycení všedních momentů a zážitků, podobně jako dnešní záběry z mobilních telefonů.