Komplexnost společenských problémů a rostoucí očekávání občanů na efektivní poskytování zboží a služeb vládou vedoucí ke zlepšení životní úrovně lidí se stávají prioritou dnešní doby. To spolu s nedostatečnými zdroji na uspokojení neustále se zvyšujících každodenních nároků, kterým čelí vláda, vede k tomu, že zlepšení fungování VS musí být věnována mimořádná pozornost.
V soukromém sektoru rychlý rozvoj technologií poskytl firmám příležitosti k uvedení nových produktů, transformaci jejich výrobních procesů a inovativního podnikání.
Nové přístupy byly zavedeny i ve veřejném sektoru. V soukromém sektoru se inovace považuje za nezbytnou pro přežití organizací, zatímco inovace ve veřejném sektoru jsou dlouhodobě vnímány rozporuplně.
Pro porozumění obsahu veřejné správy jako takové, ale zejména potřebě zavádění inovací v procesu řízení jejích orgánů odborníky, širokou veřejností, ale i studenty a akademickými pracovníky, je třeba diskutovat nejen o teoretické definici pojmu veřejná správa, rozvoji veřejné správy jako akademické oblasti, rozsahu a povaze veřejné správy, rozdílech a podobnostech mezi veřejnou a soukromou (komerčním) sférou, ale i o přístupech ke studiu veřejné správy, vztahu mezi veřejnou správou a některými jinými obory v oblasti společenských věd, či o byrokracii v rámci veřejné správy, o modelech rozhodování ve veřejné správě i o řízení veřejné správy komplexně.
Hlavním teoretickým argumentem této vědecké monografie je, že vlády by se v procesu zavádění inovací a systému řízení kvality ve veřejné správě měly zaměřit na práci na e-governance, která je orientovaná na občany tak, aby vytvořila správné organizační prostředí pro dosažení účinnosti, efektivnosti a spravedlnosti.