Na konci 19. století se Julius Zeyersvýmy romantizujícími sklony stal naprostým zjevením. V době, která holdovala realistickému ztvárnění, se náhle objevila tvorba, která ulpívá ve světě snových obrazů, mystických prožitků a vzdálených krajin. Také Troje paměti ze zmítají v jakémsi bezčasí, odehrávající se zčásti v Benátkách, Tyrolích a Čechách. Symbolizují duchovní bloudění hlavní postavy, která se protlouká životem mezi srdcem a rozumem.