Komedie omylů

Mladý Shakespeare pro svou první komedii čerpá volně z antické Plautovy veselohry Meneachmové. Zápletka hry těží ze záměny dvojníků, dvou pánů a jejich sluhů, a dochází k naprostému zmatení reality, které je zdrojem působivého humoru. Hrdinové hry, na rozdíl od diváka, ke konci komedie už nevědí vůbec, kdo je kdo. Vychází jako 165. svazek edice D v překladu Františka Vrby.