Maďarská literatura od prvních souvislých jazykových a literárních památek z konce 12. století ukazuje výrazně evropskou orientaci. Zrodila se zcela v souladu se základními evropskými duchovními impulzy: antikou, židovskou, křesťanskou – katolickou i protestantskou – a osvícenskou kulturou. Pravda, v důsledku jazykové osamocenosti a jisté výlučnosti maďarštiny (samozřejmě spolu s finštinou a estonštinou) v „indoevropském moři“ maďarská kultura v širším smyslu patrně hlasitěji a vytrvaleji lpěla v reálné či domnělé obavě o „záchranu národa“ na svých tradicích, či alespoň častěji se k nim deklarativně hlásila: Chtěla být pojítkem, mostem mezi Východem a Západem. Nicméně ve svých nejlepších dílech i tato orientace zplodila (nejen) literární díla, která splňují i ta nejnáročnější čtenářská kritéria a která má smysl číst a studovat.
Moderní maďarská literatura si vydobyla důstojné místo i v českém kulturním kontextu, především díky systematické snaze překladatelů poválečné éry 20. století, která zpřístupnila nejhodnotnější díla čtenářům i v češtině. Tato kniha je prvním svazkem třídílné práce, která si klade za cíl načrtnout obraz moderní maďarské literatury od konce druhé světové války prakticky až do současnosti. Čtenáři formou studií, ukázek i výběrové bibliografie nabízí mnoho zajímavých informací a přibližuje moderní maďarské autory, které by rozhodně neměl minout.