Hermés Trismegistos, “třikrát největší Hermés”, patří k nejpozoruhodnějším a nejtajuplnějším postavám duchovních dějin. Tento legendární egyptský mudrc, král a kněz byl od už od antických dob považován za dávného autora řady mystických a magických textů. Překlad hermetické sbírky, tzv. /Corpus Hermeticum/, pořízený v 15. století Marsiliem Ficinem, hluboce zasáhl do evropského myšlení, stál u zrodu renesančního novoplatonismu a přispěl i ke vzniku novověké vědy. Renesanční filosofové Herma oslavovali jako vrcholnou autoritu, zakladatele filosofie a kladli jej na roveň samotnému Mojžíšovi, spatřujíce v něm dávného zvěstovatele křesťanských pravd, jehož texty se podle některých vyjadřují dokonce jasněji a dokonaleji než sama Bible. Vedle tohoto filosofičtěji laděného proudu stojí magická hermetica, namnoze ovlivněná arabským myšlením, která tvoří jakýsi spodní, lidový proud. Florian Ebeling ve své nové knize oba směry hermetismu od sebe jasně odlišuje, přičemž zároveň ukazuje jejich společný zdroj a sleduje i jejich různorodé působení v dějinách. Na nevelké ploše tak předkládá zřetelný a barvitý obraz “Herma” a hermetických textů od antiky až po novověk, včetně průhledů do 20. století. Knihu doprovází úvod od známého německého egyptologa a teoretika kultury Jana Assmanna.