Co je pravda? Má pravdu věda? Je místem pravdy univerzita se svými akademickými svobodami? Otázka po pravdě je prý tou nejfilosofičtější otázkou vůbec. Zatímco ale pro filosofy zůstává stále otázkou, ovlivňuje naše – byť třeba dílčí a nedokonalé – pojetí pravdy zásadním způsobem naši životní praxi, náš každodenní život. Předložená studie se snaží ukázat, že ačkoli pravdu nikdo bezprostředně nemá a mít nemůže, protože každý zastává jen určitou dílčí perspektivu, zároveň pravda jako nejzazší norma a horizont lidského života vytváří, rámuje a jakoby preformátuje společný prostor našeho bytí. Život je hledáním pravdy, která by se měla projevit jak v rovině dílčího konsenzu, tak v rovině širší koherence. Zároveň je ovšem prostor našeho života právě prostorem hledání: jednak proto, že díky nevyhnutelné perspektivě pravdu jako takovou nikdo nemá, a jednak proto, že v našem sdíleném životním prostoru je vedle nedokonalosti a neúplnosti přítomna také lež, přetvářka a manipulace. Přednostním prostorem pro kritické, metodicky uspořádané a racionálně vykazatelné hledání pravdy je instituce univerzity, jejíž prostor je chráněn akademickými svobodami. Ty jsou při vší své historické podmíněnosti jedinečné a dalekosáhlé. Neměly by však žádné opodstatnění, kdyby nesloužily právě tomu, co je předním úkolem akademického prostředí: k co největší svobodě společného hledání pravdy prostřednictvím střetu jednotlivých vědeckých perspektiv a zároveň při vědomí, že ani vědecké perspektivy definitivně pravdu nevlastní, že naopak pravda přesahuje a normuje prostor vědy stejně jako celý prostor našich životů. Vydáváme pro Vzdělávací nadaci Jana Husa.