Kniha popisuje vznik starověkého Izraele ze tří hlavních úhlů pohledu, respektive zdrojů, které se snaží metodologicky držet v rovnováze a pouštět do rozhovoru vzhledem k jejich výpovědním možnostem. Prvním je hmotná nepísemná kultura (archeologie), druhým písemné doklady nebiblické provenience (zvl. asyrské texty) a třetím biblické texty. Důraz je kladen na představení základních existujících teorií a jejich kritické zhodnocení vzhledem k tomu, jak pracují či naopak nepracují s uvedenými zdroji. Autorův pohled na vznik Izraele je kritický k některým tvrzením o raných počátcích Izraele stejně jako k potvrzování téhož na základě biblických textů. Za zásadní považuje rozpoznání a zohlednění konceptů paměti a identity, které hrají při utváření dějinného vědomí klíčovou roli.