V únoru 1948 došlo ke komunistickému převratu, jenž znamenal na dlouhých čtyřicet let přerušení demokratického vývoje české společnosti. Únorovým převratem, jenž byl důsledkem uměle vytvořené politické krize, se naplno otevřela cesta k nastolení totalitního politického systému, kdy rozhodující moc ve státě měla v rukou skupina vrcholných komunistických funkcionářů.
Politický převrat s sebou přinesl okamžité zásadní změny v celém státním mechanismu. V květnu 1948 byla přijata nová ústava, která ve své preambuli popřela celý předchozí demokratický vývoj. Zemské zřízení národních výborů se změnilo na zřízení krajské a ze soudnictví a prokuratury se staly jedny z hlavních mocenských represivních nástrojů.