Energetická otázka představuje dlouhodobě jedno z nejčastěji diskutovaných témat v mezinárodních vztazích (MV), přičemž stranou pozornosti nezůstala ani pro Evropskou unii (EU) a Ruskou federaci (RF). Naopak oba aktéři věnují problematice energetiky dlouhodobě zvýšenou pozornost. Pro Evropskou unii jako jednoho z největších světových spotřebitelů a dovozců je energetika, resp. zajištění energetické bezpečnosti, tématem jak vnitřní politiky (liberalizace vnitřního trhu s elektřinou a plynem, propojení energetické infrastruktury členských států), tak vnější politiky (energetické vztahy s hlavními producentskými státy). Podobně pro Ruskou federaci jako jednoho z hlavních producentů, který je silně závislý na prodeji a vývozu energetických surovin, hraje energetika důležitou roli jak ve vnitřní politice (rozhodující determinanta ekonomického růstu) tak ve vnější politice (úzké propojení energetiky s bezpečnostní politikou a důležitý nástroj zahraničně-politického vlivu ve světě).
Rozdílné postavení EU a Ruska v globálním řetězci energetických vazeb, které oba aktéry přivedlo do stavu vzájemné závislosti, ale také geografická blízkost a společná historie zapříčinily, že energetická otázka představuje jedno z nejvíce skloňovaných a diskutovaných témat současných vztahů mezi EU a jejím největším východním sousedem, Ruskou federací. Ačkoliv se diskuze EU a Ruska o energetické bezpečnosti nezaměřuje jen na dodávky ropy a zemního plynu z východu, jsou energetické vztahy v centru vzájemné pozornosti. Zároveň působení Ruské federace v evropské energetické bezpečnosti není tématem novým a EU se jím kontinuálně zabývá minimálně od začátku 90. let minulého století.