Publikace vyplňuje jednu z mezer v právnické literatuře, protože co nejkomplexněji představuje návod a vysoce kvalifikovanou příručku pro práci advokáta ze všech hledisek, které mají dopad na úspěch advokáta v civilním soudním řízení. Zabývá se tím, do jaké míry může být jeho zastupování zájmů klienta konfrontační, jaký má mít vztah k soudci a jak by měl v soudní síni vystupovat. Popsány jsou i techniky ovlivňující, jak se advokát chová a vypadá, advokátní etiketa a dekorum.
Pozornost je věnována schopnosti advokáta argumentovat, tedy nacházet důvody pro určitý závěr, toto stanovisko obhajovat a vyvracet jeho oponování. Publikace rozebírá formální stránky žaloby a závěrečného návrhu, jejich strukturu a jazyk, jakož i jejich správný přednes. Těžiště práce spočívá v rozboru důkazního řízení, a to zejména svědecké výpovědi. Důkladně je analyzována osobnost svědka a typologie svědků přátelských, neutrálních, zaujatých a nepřátelských. Kapitoly, které se věnují výslechu svědka, popisují, jak strukturovat výslech, aby logicky a přesvědčivě dokumentoval podstatu případu. Stranou není ponecháno ani tempo výslechu, tedy kdy je vhodné popis událostí zrychlit a kdy naopak zpomalit, aby byla zřejmá také atmosféra a intenzita pocitů, jež události provázely. Úspěch výslechu závisí na slovech, větách a pořadí, které advokát vybere. Výslech spočívá na mluveném slově, které je odlišné od slov, která jsou napsána. Z tohoto důvodu je značný důraz kladen na verbální a neverbální projev advokáta.
Nechybějí ani metody, jak připravit a efektivně podat svědectví znalce v rámci soudního řízení. Závěr publikace je věnován vyjednávání advokáta při mimosoudním řešení sporu a úloze médií pro civilní soudní řízení.