Monografie analyzuje proces vnitro- a zahraničněpolitické konsolidace poválečného křesťansko-národního hnutí, tzv. horthyovského Maďarska za vlády hraběte Istvána Bethlena. Podrobně se věnuje specifickému poloautoritativnímu politickému systému, který svou konečnou podobu získal právě za premiéra Bethlena a byl výsledkem nesmiřitelného politického antagonismu mezi občansko-liberálním a levicovým politickým proudem a neokonzervativními politickými silami, které se v Maďarsku etablovaly po pádu Maďarské republiky rad, a jimž se podařilo v létě 1919 získat v zemi moc a tu následně politicky legitimizovat a současně i trvale zajistit. Rozebrány jsou i hospodářské a mezinárodněpolitické kroky Bethlenovy konsolidační politiky a pozornost je věnována i československo-maďarským hospodářsko-politickým vztahům. Publikace pomůže pochopit specifický politický systém meziválečného Maďarského království, které sice bylo založeno na občanském parlamentarismu se všemi orgány, které k němu přináleží, ovšem s jejich autokraticky regulovanou podobou či působností v praxi.