Druhá světová válka způsobila nejen obrovské materiální a lidské ztráty, ale vedla také k rozsáhlým migracím obyvatelstva. Repatriace polských občanů tehdy představovala významný mezinárodní problém. Stovky tisíc se jich přitom vracely přes Československo, které se díky své poloze ve středu Evropy stalo důležitou tranzitní zemí. Ve stejnou dobu, kdy do vlasti směřovaly statisíce polských repatriantů, utíkali z Polska přes Československo na Západ lidé nespokojení s politickou či hospodářskou situací a rovněž lidé snažící se uniknout komunistické nebo národnostní perzekuci. Zvlášť významný byl počet židovských uprchlíků, kteří nejčastěji mířili do Palestiny. Kniha na základě studia širokého spektra domácích i zahraničních pramenů a literatury ukazuje, jak se Československo s těmito migracemi vyrovnávalo.